- Užijte si čtení - Přispějte článkem - TUDY KE KNIHÁM - Kometnujte -

Svatá kniha vlkodlaka - Viktor Pelevin

13. října 2011 v 11:12 | Upiirek |  P-R
Hlavní postavy: A Čuri, Alexandr, Michajlič, Žlutý Pán, I Čuri

Děj se odehrává: v současnosti v Rusku

V kostce: liškodlačice co našla smysl života


O téhle knize se mi jen těžko vytváří vlastní názor, a proto bych pro začátek použila slova překladatele, Ondřeje Mrázka, který říká že mu bylo "ctí pokusit se naservírovat vám přímo na talíř knihu, která v Rusku vyvolala takové pozdvižení - u čtenářů mladší a střední generace ohňostroj nadšení, u literárních kritiků a konzervativnějších ochránců klasických hodnot rozpaky až pohrdání-, a převést ji do českého řečového prostoru. Pelevinovi příznivci v internetových diskusích a blogových recenzích nešetří pochvalami na její účet a mluví o fantasmagorické satanské bibli rozežrané solí suchého anglického humoru či o Dantově Božské komedii viděné očima zkokainovaného archanděla, akademičtí literáti a renomovaní parlamentáři ruského literárněvědného Olympu naopak píší o postmoderní slátanině poplatné pokleslosti doby a duchovní zhýralosti popového spisovatelského provokatéra a showmana."

Řekla bych, že "rozpaky" budou to pravé slovo pro můj pocit z četby. Mnoha narážkami kniha dává najevo, že sama sebe nebere vážně, nicméně příběh si až do konce hraje na hledání pravdy a pochopení smyslu všeho, a nakonec nám řekne že klíčem je láska, což je u knihy, jejíž hlavní hrdinka se oficiálně živí prostitucí, docela zajímavé. Taky se mi líbí, že liškodačice rýdy pořádají hony na slepice a anglické aristokraty - pěkná paralela mezi těmi dvěma :) Ale jinak se kniha tváří jako pravda zahalená do ironického humoru nebo naopak úplný blábol předený velkými řečmi... no, možná to není ta nejlepší definice postmodernismu, ale rozhodně se dá počítat. Kromě tohohle ještě používání více jazyků v knihe svědčí o jejím platném zařazení do postmodernismu.

Kniha o liškodlačicích a vlkodlacích, a taky o nadvlkodlakovi, má jistě svoje kouzlo, ale na můj vkus je tak moc spletená dohromady a ani skutečně vtipná ani skutečně vážná, že nevím, jestli se k né ještě někdy vrátím. Pokusila bych se vám toho vysvětlit víc, ale protože jsem se v ní dočetla, že slova jen všechny matou, neřeknu vám už nic.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama