- Užijte si čtení - Přispějte článkem - TUDY KE KNIHÁM - Kometnujte -

Narozen 4. července - Ron Kovic

18. února 2012 v 16:47 | Upiirek |  K-L
Hlavní postava: Ron Kovic

Děj se odehrává: od Kovicova narození v roce 1946 do doby asi třicet let poté, v Americe a ve Vietnamu

V kostce: autobiografie muže, jenž v mládí ztratil ve válce cit ve většině těla a teď s tím musí žít


Ron Kovic si prošel něčím, co naštěstí většinu z nás nepotkalo a snad nepotká, za méně než dva měsíce o tom v sedmdesátých letech napsal příběh, který se stal světoznámým, a byl zfolmován s Tomem Cruisem v hlavní roli.

Kovic se narodil čtvrtého července, což je v Americe Den nezávislosti a den pýchy nad tím být Američan. Kovic byl američan jak má být, hrdý na svou zem, milující Boha a J F Kennedyho, plachý sportovec a prostě američan. V osmnácti letech se přidal k mariňákům, a později s nimi odjel do Vietnamu bojovat ve válce. Tam ale dostal zásah. Zůstal ochrnutý od pasu dolů a skončil na kolečkovém křesle, ale jeho cesta k tomu křeslu přes různé nemocnice je vážně hrozná a hlavně nepedstavitelná pro lidi, kteří se s něčím takovým předtím nesetkali. Představa, že vám v nemocnici zasvorkujou zadek, a co tři dny vás odtáhnou do sprch kde ho odsvorkujou a vymyjou hovna do kýble, taktak vás osprchujou, zasvorkujou a jde se zpátky do postele, není jednou znejhezčích, a není jedinou věcí, kterou musel Kovic s mnoha a mnoha dalšími protrpět.

Kromě fyzické stránky věci, to jest života na vozíku bez fungujících nohou, břišních svalů a pohlavního orgánu, je tu taky stránka psychická. Kromě předstírání, že je naprosto v pořádku, před svými rodiči a sourozenci, Kovic také prošel změnou pohledu na válku a války vůbec. Před a i nějakou dobu po svém zranění byl Kovic pro válku, šel by znovu, bojovat za Ameriku. Ale s postupem času se tohle mění, a z Kovice se stane výrazný protestant proti válce; některé scény z knihy nám ukazují, jak Amerika jednala se svými mírumilovnými protestanty.

Děj knihy není lineárná, a místo konce (který ještě nepřišel, protože Ron Kovic stále žije) nám Kovic vypráví další příběh z války - o tom, že si myslí, že to on omylem zabil svého nadřízeného desátníka. Dá se říct, že to uzavírá knihu do kruhu; od postřelení k události, jež vedla Kovice k tomu, aby byl postřelen. O tom, jestli je všechno příčina a následek, nebo jestli jde jen o nesouvisející události, Kovic nemluví. Abyste si sami udělali představu, a prostě proto že byste měli, vám doporučuji si tuto krátkou autobiografii přečíst.
K zamyšlení: dělá Kovicův příběh díky tomu, že je autobiografický, zkušenost Lese z Lidské skvrny z Války ve Vietnamu nepravou a přehnanou, nebo se tyto příběhy o rozdílné zkušenosti navzájem nevylučují?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama