- Užijte si čtení - Přispějte článkem - TUDY KE KNIHÁM - Kometnujte -

Hrdinové ve člunu - Daniel James Brown

14. července 2017 v 11:14 | Upiirek |  B
Hlavní postavy: Joe Rantz, Prcek Hunt, Pahýl McMillin, Bobby Moch, Don Hume, John White, Gordon Adam, Charles Day, Herbert Morris, Al Ulbrickson, George Pocock, Joeova rodina, Joyce

Děj se odehrává: v 30. letech 20. století v Americe a nakonec v Německu

V kostce: kniha o chlapcích, co v roce 1936 vyhráli v Berlíně olympiádu ve veslování

Tuhle knihu jsem dostala darem, a nějak moc jsem nevěděla co s ní. Veslování mě samo o sobě nějak moc nezajímá, a o době nacistického Německa vím dost na to, aby mi to stačilo do konce života. Na druhou stranu ale ráda poslouchám a čtu lidské příběhy, a tahle kniha je velice dobře napsaný a úžasný lidský příběh, takže jsem je při čtení nadchla a dokonce se mě dotkla i láska k veslování, i když to nikdy nebude sport, který bych chtěla sama provozovat. A autor prokládá příběh Joea Rantze, jeho rodiny a jeho kolegů ze člunu, s popisem historických událostí z pohledu jejich aktérů, od Joeovi nevlastní matky přes novináře až po Leni Reifenstahlovou, která filmovala olympijské hry 1936 v zájmu propagace hitlerovského Německa. Dobře se to čte a má to tak lidský nádech, že to opravdu stojí za to i lidem co veslování či historii moc nemusí.


Hlavní postavou je Joe Rantz, který se spisovatelem sousedil v době před svou smrtí, a od něj a jeho rodiny dostal spisovatel hlavní informace, které potřeboval k sepsání Joeova příběhu. Spolu s historickými texty a novinami popisujícími velkou hospodářskou krizi, počasí a politiku ve 30. letech, deníkovými zápisy a zpověďmi dalších lidí tak dal Daniel James Brown dohromady velmi akurátní popis všeho, co se událo, a na vyplnění mezer potřeboval jen nepatrné množství kvalitní tvořivosti.

Joe, narozený a vystudovaný ve státě Washington v Americe, neměl lehký život. Matka mu umřela jako mladá a jeho nevlastní matka ho neměla ráda - byl pro ni připomínkou manželovi první ženy a toho, že její děti se s Joem musí dělit o to málo, co mají. Postupně ho vyštípala nejdřív z domu, a nakonec z celého rodinného života, ona s Joeovým otcem a nevlastními sourozenci odjeli ze svého bydliště a nechali Joea, aby se o sebe jako mladý teenager staral sám. Bylo to v době krize, a Joe se živil nelegálním lovem ryb, houbařením, a vypomáháním se vším, co mohl, například s kácením stromů. Ale uživil se, a dokonce si i vydělal dost na to, aby se dostal na univerzitu, i když musel po nocích pracovat, aby tam mohl zůstat.

Je to právě na univerzitě, kde se Joe pokusí o veslování. A podaří se mu dostat do týmu prváků. Joe je zvyklý tvrdě pracovat za každé situace, a týrání všech svalů v těle za každého počasí mu nevadí, zatímco se při trénincích tým rychle zbaví všech zhýčkaných bohatých synků, kteří nejsou na tvrdou práci a disciplínu zvyklí. Joe je jedním z osmi veslařů, kteří se dostanou až na olympiádu, není to ale snadná cesta - kniha popisuje, jak se učili veslovat, jak se sehráli, a hlavně jak podávali nevyrovnané výkony. Posádka se někdy sladila tak, že letěli bez potíží vodou, následně ale špatně nastartovali, nesehráli se, každá vesloval za sebe místo spolu, a dopadli příšerně, a tak to šlo až do Olympiády. Trenér Al Ulbrickson viděl Joea jako velmi nestálého v podávání výkonu v lodi, když ho ale zkusil vyřadit z týmu, celá posádka zpomalila. George Popock, výrobce lodí a neoficiální poradce Ulbricksona i chlapců s Joem mluvil o tom, jak při veslování musí věřit ostatním chlapcům, a veslovat s nim i a pro ně, ne sám za sebe - což pro Joea, kterého opustila rodina a nebyl zvyklý se na někoho spoléhat, nebylo jednoduché.

Na konci se chlapci dostanou na olympiádu v Berlíně, kde Hitler zatím ještě předstírá světu, že Židé nejsou nijak utiskováni. Poslední závod veslují na té nejhorší trati, Don Hume má zánět plic a je rád že vůbec, sedí, chlapci ale nakonec těsně porazí Německo i Itálii. Nejde ale jen o vítězství - jde o to, kolik neuvěřitelně těžkých překážek překonali na cestě sem, a jak se popasovali s životem. Spisovatel nám pak ještě dává stručný popis zbytku jejich životů - Joe si vezme svoji věrnou lásku ze školy Joyce, a po smrti nevlastní matky se znovu sblížil s otcem a sourozenci. Zemřel v roce 2007, ale žil naplno až do konce. Jak jsem již řekla, jde o výborná příběh, skutečný a dobře napsaný, a doporučuji si o Joeovi a o člunu přečíst každému, kdo ocení lidský život.

K zamyšlení: Jak byste se vy vyrovnávali se životem, jaký žil v mládí Joe?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama