- Užijte si čtení - Přispějte článkem - TUDY KE KNIHÁM - Kometnujte -

Marley a já - John Grogan

22. března 2018 v 19:22 | Upiirek |  G-H
Hlavní postavy: Marley, John Grogan, Jenny Grogan, Patrick, Conor, Colleen

Děj se odehrává: v 90. letech a prvních letech 21. století převážně na Floridě a v Pensylvánii

V kostce: autor popisuje svůj život se psem Marleym, radosti i starosti

Na tuhle knížku jsme s kamarádkou narazily v sekáči, a ona mi jí hned vrazila do ruky, že se mi bude líbit. A měla pravdu. Knížku jsem si koupila a přečetla během několika večerů jsem jí zhltala, kapitolu po kapitole. Moje rodina měla vždycky doma psa nebo dva - takže kniha o životě se psem byla jasně pro mě. Dovedla jsem si Marleyho živě představit, stejně jako frustrace ale i lásku Johna a Jenny k Marleymu. A chápala jsem, proč a jak John a Jenny činili různá rozhodnutá týkající se Marleyho - neměla jsem z knihy pocit, že by se autor snažil nějak přibarvovat, co se stalo, ať už k lepšímu nebo k horšímu. Celkově se mi kniha zdála jednoduše upřímná, a jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla.


Autor John v knize popisuje, jak si se svojí manželkou jako mladý pár rozhodli pořídit psa. Oba měli v dětství doma psi, dobře vychované a v zásadě perfektní - a tak čekají, že i jejich společný nový pes bude takový. A koupí si první štěně, na které se jedou podívat - nebojácného labradořího chlapce, kterého pojmenují Marley po slavném zpěvákovi. A jejich život, abych použila klišé, už není nikdy jako dřív.

Marley je velmi loajální a miluje své pány, o tom není pochyb. Ale taky se nenechá snadno vycvičit, dokonce je i vyhozen z výcvikového kurzu. A tak Marley, v dospělosti skoro pětačtyřicetikilový, neustále tahá za vodítko, utíká za každým trochu zajímavým psem (/veverkou/patníkem), a jí co se mu zamane - od přezrálých mang padajících na zahradu přes použité kapesníky až po Jennyin zlatý řetízek, který John hledá v Marleyho výkalech čtyři dny v kuse, kousek po kousku. Marley má taky panickou hrůzu z bouřky, a když je doma při bouřce sám tak je schopný proškrábat se půlkou stěny, ohnout silné kovové mříže klece, a vůbec zničit dům a hlavně ublížit sám sobě.

Je pár pamětihodných momentů, které mě v příběhu pobavili. Například, když John a Jenny, teď už s dětmi, vzali Marleyho do venkovní restaurace, kde přivázali jeho vodítko k těžkému kovovému stolu. No a stačilo, aby desítky metrů daleko prošla pudlice, a Marley si jí prostě musel očuchat, a vzal s sebou i stůl, který si vyryl cestu mezi ostatními strávníky. Další je den, kdy vzal John Marley ho na jednu z posledních pláží, kde byli povolení psi. Jedno z nepsaných pravidel tu je, že psi vykonávají svojí potřebu na souši, kde po nich můžou pánečci uklidit, a ne ve vodě, kterou by tím znečistili. No a Marley má skvělý den - užívá si běhání s ostatními psi, nachází nové kamarády, a jako vždycky miluje život. Ale Marley je na rozdíl od ostatních psů přece jen o něco méně chytrý, a celý den pije mořskou vodu na místo té čerstvé. A tak se nakonec, a pěkně ve vodě, kde se k němu John nedostane včas, po*ere, a jeho výkaly se rychle rozmělní po hladině, kde se všichni pejskaři zběsile snaží dostat své mazlíčky z vody, než se k nim splašky dostanou. A tak ho John musí vzít s ostudou domů.

Kniha nepopisuje jen Marleyho vylomeniny, radosti a problémy, ale taky postup života Johna a Jenny, Marleyho majitelů. Jak žijí na Floridě, odkud se odstěhují díky pracovní příležitosti a kvůli zvýšené kriminalitě v okolí; jak mají postupně tři děti a jak se Jenny při poporodní depresi nemůže srovnat s Marleyho ničením celé domácnosti (i když je Marley na děti opatrný). Jak se odstěhují do Pensylvánie, kde se Marley sžívá se slepicemi a zajíci, a kde stárne, hluchne, a odcházejí mu klouby. Johnova celá rodina se musí vyrovnat s Marleyho smrtí, a John mu nakonec vykope hrob pod třešní. John je novinář, a tak napíše o Marleyho smrti článek, na který má odezvu od stovek pejskařů, což ho inspiruje k napsání knihy.

Knihu mohu jenom doporučit každému pejskařovi, na sto procent. Život s jakýmkoliv psem má své veselé i smutné momenty, momenty, kdy pes poslouchá a kdy neslyší, ať už to hraje nebo ne. A každého pejskaře potěší číst o životě se psem milujícím život. A jestli jste jako já (a jako ti z mých kamarádů co knihu četli), budete na konci taky naplno brečet. Co se filmu týče tak nevím, neviděla jsem ho, a ani vidět nechci - mám obavy, jestli to není přílišná americká komedie, která rychle přeběhne přes ty smutné a složité momenty. Ale nevím - pokud jste film viděli a myslíte, že zachycuje život se psem věrně, tak mi dejte vědět a já tomu filmu dám šanci :)

K zamyšlení: jak byste vy popsali ideálního psa, a jak nejhoršího psa?
 


Anketa

Co byste radši, být chytří, nebo být hloupí ale šťastní?

Být chytří
Být hloupí ale šťastní

Komentáře

1 Erin Walentine Sammael | Web | 23. března 2018 v 14:18 | Reagovat

To vypada zajimave

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama